2003

INTERVIEW O KOCHLEÁRNÍM IMPLANTÁTU!


     Dne 3. prosince 2003 ing. Anna Rývová požádala o rozhovor Janu Jašovou, která je jednou z uživatelek kochleárního implantátu Nucleus 24 v ČR a seznámí nás s tímto přístrojem. Je sluchově postižená od narození, kdy měla těžkou percepční oboustrannou nedoslýchavost a úplně ohluchnula kolem 18. roku věku.

     Co je to kochleární implantát a komu je určen? 
     Kochleární implantát určený lidem se ztrátou sluchu zprostředkovává sluchové vjemy elektrickou stimulací (podrážděním, povzbuzením sluchového nervu v hlemýždi ve vnitřním uchu). Je to vlastně elektronická náhrada, která pomůže některým neslyšícím lidem - dospělým i dětem - opět slyšet, i když to slyšení není dokonalé. Implantát se skládá ze dvou  částí – interní (viz obr. č. 2) a externí (viz obr. č. 3). Interní – samotný kochleární implantát se voperuje do hlavy do ucha a externí – mikrofon, řečový procesor a cívka, která je přichycena magnetem k implantátu se připojuje k poslechu. Implantát převádí zvuk na digitální signály, které jsou vysílány sluchovým nervem do mozku, kde jsou rozpoznávány jako zvuky. Toto řešení není např. vhodné pro starší lidi, kteří jsou od narození neslyšící a nemají proto v mozku vytvořené příslušné centrum pro zpracování zvuků. Běžně používaná sluchadla však velkou ztrátu sluchu nedokáží kompenzovat.

Interní část implantátu

 Obr. č. 2: Interní část implantátu (http://nb.vse.cz/kbp/radova/suki/implantat.htm)


Externí části implantátu

 Obr. č. 3: Externí části implantátu
(http://nb.vse.cz/kbp/radova/suki/implantat.htm)

     Kdy byl ve světě voperován první kochleární implantát?
     Z knihy se dozvídám, že první pokusy implantace byly v zahraničí, ve Francii to provedli v roce 1956, další postupně v letech 1961 - 1974 v USA. V roce 1977 se vyvinul další typ implantátu v Austrálii, z kterého je dnes nejrozšířenější kochleární neuroprotéza typu Nucleus...
V roce 1983 dosáhl počet implantovaných pacientů již asi 420 a tyto implantace provádělo celkem 12 skupin z osmi zemí ... *)

     A kdy v ČR?
     U nás první československá neuroprotéza byla voperována prvnímu pacientovi 19. ledna 1987, poté bylo operováno ještě dalších 10 pacientů. *)
Další implantace typu Nucleus australské firmy byly prováděny až od roku 1993.**)

1.prototyp československé kochleární neuroprotézy

Obr. č. 3 První prototyp československé kochleární neuroprotézy
(Zdroj: Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých; 2.díl; strana 157)

Kliknout pro zvětšení.



    

     Kolik je v ČR přibližně uživatelů kochleárního implantátu typu Nucleus?
     Informace se různí, dle časopisu pro sluchově postižené Gong v roce 2003 je nyní současný stav 162 dětských a 78 dospělých pacientů s implantátem.

     Dostane kochleární implantát Nucleus každý neslyšící zájemce nebo probíhá nějaký výběr?
     Ne, nedostane to ihned, ale musí projít speciálním vyšetřením, kde mají kritéria na tuto operaci. V mém případě to byl jeden den na Foniatrii v Praze na Žitné ulici a pak jeden týden v nemocnici v Praze - Motole. Poté to muselo projít komisí VZP, která rozhoduje o přijetí na operaci.

     Kolik operace přibližně stojí?
     V mém případě operaci hradila VZP. Já jsem musela podepsat prohlášení o podrobení se operaci a veškerému pooperačnímu šetření a nácviku s implantátem, částka činila 1 640 000,-Kč.

     Která pracoviště v ČR ji provádějí?
     Operace jsou prováděny na ORL kliniky 1. LF UK v Praze – Motole.

     Je nutná nějaká další pooperační péče? Pokud ano, jak vypadá?
     Ano, za měsíc po operaci se pacientovi vytahají stehy a technik naprogramuje řečový procesor v laboratoři. Potom se naprogramování opakuje co dva měsíce a pak kontroluje čtvrtletně nebo pololetně. Také je nutná dlouhodobá rehabilitace – nácvik slyšení s implantátem.

     Jaké výsledky mohou lidé s implantátem dosáhnout?
     Umožňuje neslyšícím lidem získávat sluchové vjemy, v ideálním případě může implantovaný člověk po dlouhodobé rehabilitaci rozumět mluvené řeči, dokonce i telefonovat. Díky kochleárnímu implantátu jsou někteří postižení integrováni mezi slyšící (např. děti navštěvují běžné školy, nejsou odkázáni na používání znakového jazyka).

     Má implantát i nějaké nevýhody?
     Má, není to úplná náhrada slyšení, jakou mají slyšící lidé. Implantovaní lidé zůstávají nadále sluchově postižení, protože řečový procesor je napájen akumulátorovými bateriemi, které se vybíjejí a pokud procesor sundají, implantovaný člověk přestane slyšet. Musí se učit zvuky rozeznávat, analyzovat a vnímat. Logopedka s ním cvičí - použije pro nácvik nahrané zvuky na pásek - bouřku, sanitku, pilu, motory, zvířata, vodu, atd. Na přístroj nesmí voda a vlhko,  v noci při spaní se musí přístroj odložit, implantovaný člověk neslyší tedy ranní zvonek. V nemocnici na vyšetření musí lékaře upozornit, že dostal kochleární implantát, protože by lékaři mohli přístroj některými léčebnými zákroky zničit. Implantát je nutné v některých situacích vypínat (např. v letadlech, u letištních detektorů, u systémů v obchodních domech proti krádežím, v prostředí silných elektromagnetických polí apod.)

     Jak dlouho máš implantát ty? A jaké s ním máš výsledky?
     Byla jsem operována koncem května 2002, tj. před 18 měsíci. Výsledky mám velmi dobré, srozumitelnost nad 70 %. Nadále se však musím cvičit a zkoušet nejen telefonování, ale i výslovnost jak u češtiny, tak i cizích jazyků.

     Před časem na internetu probíhala diskuse, zda by rodiče nechali svým dětem voperovat kochleární implantát a zhruba polovina dotázaných odpověděla záporně. Jak by ses rozhodla ty na základě vlastních zkušeností a proč?
     Já bych se rozhodla kladně na základě svých zkušeností, jelikož nepoužívám znakový jazyk a umožnit postiženému slyšet, to je to nejlepší, co lze uskutečnit v našem lékařství tohoto století.




     Děkuji za rozhovor.

     Ing. Anna Rývová, prosinec 2003




Zpět na úvodní stránku

Nahoru na úvodní nadpis článku


 Panu Doc. Ing. Jaroslavu Hrubému CSc. velice moc děkujeme za upozornění na chybu a za poskytnutí zdrojů, z tohoto důvodu je aktualizována tato webová stránka - viz *).


*) Zdroj: Doc. Ing. J. Hrubý CSc., Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu - 2. díl, Praha 1. vydání r.1998; Stručná historie kochleárních implantací a Historie kochleárních implantací u nás - strana 155-159

**) Zdroj: Info-Zpravodaj 8. ročník, č. 4/2000; Kochleární implantáty - strana 5, autorka M. Šmídová



2003 - 2005 * SWEB.CZ/-POSTIZENI
vytvoření stránky: 8. 12. 2003 - aktualizace 28. 7. 2005
[CNW:Counter]